Český pointer a setter klub
Home Kontakty Tisk
 

Zkušební řád pro Jarní pohár ČPSK

 

 ŘÁD OCHRANY ZVÍŘAT PŘI JARNÍM POHÁRU ČESKÉHO POINTER A SETTER KLUBU

 
 
Čl. 1
Název a sídlo chovatele pořádajícího svod

 
(1)    Tento řád ochrany zvířat při svodu byl zpracován a je určen pro ČESKÝ POINTER A SETTER KLUB, IČO 452 49 075 se sídlem: Jungmannova 25, 115 25 Praha 1 CZ
 
(2)    Uvedený klub jako garant chovu psů, určených pro předvedení na svodu v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydává po projednání a schválení Ústřední komise pro ochranu zvířat tento „ŘÁD OCHRANY ZVÍŘAT PŘI JARNÍM POHÁRU ČESKÉHO POINTER A SETTER KLUBU“
 
Čl. 2
Účel a cíle řádu

 
(1)    Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky zvířat a pravidla k předvádění zvířat při svodu podle současných požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Hlavním cílem zkoušky je ověření vrozených vlastností ohařů (stavěcích psů), což má především chovatelský význam. Jelikož se jedná o soutěž, jsou stanovená kriteria hodnocení celkově přísnější a při hodnocení je nutné respektovat specifické vlastnosti různých plemen ohařů, jak je definuje pracovní standard toho kterého plemene. Nemá-li plemeno svůj pracovní standard, má rozhodčí hodnotit psa podle všeobecných zvyklostí.
 
(2)    Tento Řád neumožňuje použití zvířat pro přípravu a provedení triků, nebo výkonů v divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení.
 
(3) Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, (např. doklad o provedení stanovených vyšetření zvířat, kontrola zdravotního stavu zvířat).
 
Čl. 3
Pořadatel svodu

 
(1)    Odpovědnou osobou, která jako pořadatel zodpovídá při přípravě a průběhu jednotlivých svodů za dodržování a kontrolu Řádu a zabezpečení ochrany a péče o zvířata, je výborem klubu stanovený organizátor, obvykle předseda klubu. (dále jen ,,pořadatel“).
 
(2)    Pořadatel předkládá žádost o stanovení veterinárních podmínek pro svod Krajské veterinární správě místně příslušné podle místa konaných vystoupení. Součástí žádosti je prohlášení o platnosti tohoto Řádu.
 
(3)    Pořadatel při svodu (zkouškách) zvířat může být pouze osoba s takovými teoretickými
a praktickými znalostmi o zvířatech, aby byla schopna:
a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršení zdravotního stavu zvířat (psů)
b) zjistit změny v chování zvířat
c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat
d) organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání svodu(zkoušek)
 
Čl. 4
Druh zvířat, která se svodu účastní

 
(1)    Řád se vztahuje na psy loveckých plemen skupiny VII podle nomenklatury FCI (ohaři, stavěcí psi). Maximální počet startujících je stanoven  na 24 psů rozdělených nejméně do 3 skupin po 8 psech v návaznosti na výměru honebních pozemků, které jsou k provádění akce k dispozici.
 
(2)    Ke svodu lze používat jen psy zdravé a v dobré kondici.
 
(3)    Aktuální seznam v soutěži startujících psů, včetně údaje o jejich původu a identifikaci vede pořadatel a předloží jej na vyžádání orgánům ochrany zvířat.
 
(4)    Podle tohoto řádu se svodu(zkoušek) nezúčastní:
a) štěňata mladší 10ti měsíců v den konání svodu(zkoušek), feny březí více než 30 dnů, kojící feny po dobu 3. měsíců po vrhu.
b) feny nebo psi nemocní nebo podezřelí z onemocnění, které by ovlivnilo jejich výkon nebo jim působilo bolest, utrpení nebo poškození jejich zdravotního stavu.
c) pes(fena), který je v léčení. Takto postižený pes(fena) se může zúčastnit pouze po vyšetření veterinárním lékařem a s jeho souhlasem.
d) psi nebo feny agresivní vůči lidem a ostatním psům
e) feny nebo psi se zákrokem provedeným v rozporu s ustanovením §4 odst.1 písm.g) zákona č.246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zejména psi s kupírovanýma ušima.
f) feny nebo psi pod vlivem zakázaných látek(doping) nebo kterého účastník(majitel) odmítl podrobit vyšetření, jež bylo při podezření z užití těchto látek požadováno k jejich zjištění.
g) pes přepravený na veřejné vystoupení nebo svod(zkoušky) nevhodným způsobem, přepravním prostředkem nebo za podmínek, které nejsou v souladu s níže uvedeným ustanovením tohoto řádu.
 
Čl. 5
Způsob manipulace se zvířaty s popisem a charakteristikou činností prováděných se zvířaty

 
(1) Jarní pohár Českého pointer a setter klubu nejsou zkoušky lovecké upotřebitelnosti, ale prokazují se na nich vrozené vlohy a slouží ke kontrole dědičnosti. Tento druh zkoušek mohou absolvovat pouze plemena ohařů.
 
(2) Majitel nebo vůdce psa je povinen:
a)      po celou dobu zkoušek nebo svodu mít psa pod svým dohledem
b)      zabezpečit pro svého psa napájení, případně krmení po celou dobu akce
c)      podílet se odpovídajícím způsobem na ochraně svého psa proti utrpení.
 
(3) Pes je při zkouškách na vodítku, do té doby, než je vypuštěn k určité disciplíně.
 
(4) Soutěž probíhá v přírodních podmínkách na volně žijící zvěři a proto není žádná zvěř opakovaně použita. Po vyhledání zvěře psem není tato lovena a volně odlétá nebo odbíhá do svého přirozeného krytu.
 
(5) Popisy všech disciplín a charakteristika činností při svodu - JARNÍM POHÁRU ČESKÉHO POINTER A SETTER KLUBU“ 

VŠEOBECNÁ ČÁST 

Přehlídka psů
Před zahájením svodu nastoupí všichni přihlášení psi na přehlídku před sbor rozhodčích a na veterinární prohlídku. Vůdce psa je povinen předložit průkaz původu předváděného psa a platný veterinární atest, který je kontrolován veterinárním lékařem spolu s kontrolou klinického stavu. Při této veterinární kontrole je kontrolován klinický stav předváděných psů (oční spojivky, stav sliznic), tělesná kondice, u fen, zda nehárají nebo nejsou ve vysokém stupni březosti.

Při práci v poli sledují výkony psů rozhodčí  a to z  přiměřené vzdálenosti a nesmí připustit žádné rušivé vlivy blízko se pohybující koronou apod.

Pořadatel a rozhodčí musí dbát, aby se zkoušky nekonaly na území, která byla krátce předtím postříkána chemikáliemi nebo hnojivem. Zjistí-li toto během zkoušek, musí psovi poskytnout náhradní terén.

Počty psů a rozhodčích pro zkoušky loveckých psů
 

druh zkoušeknázev zkoušek

zkratka

doporučenépočty psůna zkouškách

max. počtypsů veskupině

vrchnírozhod.

početrozhod.

poznámka

Jarní pohár ČPSK

JP-ČPSK

 24

 8

 1

 2

pro skupinu

 

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO JARNÍ POHÁR ČESKÉHO POINTER A SETTER KLUBU

Discipliny:

Vrzená chuť k práci
Po celý čas hledání se hodnotí ochota, s jakou se pes snaží vyhledat zvěř. Pes musí za každé situace, i za obtížných povětrnostních podmínek a v obtížném terénu, vytrvale a s chutí hledat zvěř. Z celkového chování psa musí být vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.
Chyby: malý zájem o práci, nutné stálé povzbuzování;

Hledání (systém a styl, rychlost, vytrvalost)
Časový limit: 20 minut

Pes má hledat ve stylu plemene, který je stanoven pracovním standardem. Nemá-li plemeno svůj pracovní standard, je nutné práci hodnotit podle všeobecných zvyklostí. Pes má hledat prostorně a vytrvale, rozsah a rychlost hledání závisí nejen na plemenném pracovním standardu, ale také na povětrnostních podmínkách a terénu. Pes má prohledávat přidělený terén tak, aby nevynechal žádné místo, kde by se mohla ukrývat zvěř. Všichni psi by měli být zkoušeni ve srovnatelných podmínkách. Pokud pes nepřijde během zkušební doby na zvěř (pokud tato není prokazatelně v terénu přítomna), je jeho běh přerušen a je znovu vypuštěn k hledání v novém terénu. Ani další kolo nesmí trvat déle než 20 minut.
Chyby: hledání neodpovídá stylu plemene, malý zájem o prohledání terénu, hledání příliš samostatné, aniž by pes spolupracoval s psovodem;

Vystavování
Každý soutěžící pes musí vystavit alespoň jeden kus zvěře, aby ve zkoušce obstál. Navětří-li pes zvěř na větší vzdálenost, může postoupit a potom pevně vystavit, aby umožnil vůdci dostat se ke zvěři. Navětří-li pes dýchánek nebo lože, měl by je jen naznačit. Vystavuje-li však pes dýchánek nebo lože(označení místa mysliveckou mluvou, kde se zvěř zdržovala), nepovažuje se to za chybu. Toleruje se, nevystavuje-li pes srstnatou zvěř.
Chyby: opakované vystavování míst, kde zvěř nebyla a není (balamucení), zapírání přítomné zvěře, nedokončené vystavování. Nevystavuje-li pes pernatou zvěř, i když měl k tomu příležitost, musí být z této discipliny hodnocen známkou 0;

Postupování
Vystaví-li pes před vůdcem zvěř na delší vzdálenost, může do její blízkosti volně postupovat, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíháli před psem pernatá zvěř, musí pes postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu(kontaktem se rozumí „nosový kontakt“ - to je, že pes sleduje pach zvěře nosem a nenechát zvěř uniknout. Pro ocenění není rozhodující, zvedne-li pes zvěř, kterou vystavoval, na povel vůdce, či vyrazí-li ji vůdce sám.
Chyby: příliš překotné postupování, které má za následek vyražení zvěře, nechuť
postupovat ani při pobízení vůdce. Soustavné vyrážení zvěře před příchodem vůdce je vylučující.

Nos
Při posuzování kvality nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes zvěř navětřil, při jaké rychlosti, jaké jsou momentální povětrnostní podmínky (rychlost větru, vlhkost vzduchu, teplota vzduchu, typ půdy, hustota a výška porostu), jak dlouho již pes hledá. Jemnost nosu se hodnotí též v závislosti na druhu zvěře, kterou pes vypracoval. O kvalitě nosu svědčí i způsob, jakým jej pes během hledání užívá.
Chyby: pes navětří zvěř na krátkou vzdálenost, i když má vyhovující podmínky i vítr. Pes přechází zvěř, která je v terénu prokazatelně přítomná.

Klid před zvěří
Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes klidně stát a vyčkat na povely vůdce. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se z této discipliny nejvýše známkou 3. Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely. Začne-li pes srstnatou zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může být hodnocen nejvýše známkou 3. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení. V tomto případě může být pes klasifikován z této discipliny nejvýše známkou 1. Nedá-li se pes při opakovaném prohánění vzlétnuté pernaté či ubíhající srstnaté odvolat, je vyloučen.
Chyby: vyrážení a zaskakování za letící zvěří, pronásledování zvěře.

Chování po výstřelu
Při soutěži je vůdce povinen vystřelit na rozkaz rozhodčího v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího zkoušení. K prokázání chování po výstřelu může vůdce použít loveckou pušku nebo startovací pistoli velké ráže.
Chyby: bázlivost nebo splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří, po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy vůdce a ani na jeho rozkaz nejde znovu hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.

Vodění na řemeni
Pes má jít klidně při levé noze vůdce, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplina se zkouší v průběhu celé soutěže, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují.
Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté.

Poslušnost
Poslušnost a ovladatelnost jsou nezbytné pro použití psa v lovecké praxi. Pes musí vždy okamžitě a ochotně reagovat na povely vůdce. Za základní povely se považují: dva krátké hvizdy píšťalkou znamená sem - přes se vrátí k vůdci a posadí se před vůdce nebo k noze. Jeden krátký hvizd znamená změnu směru v hledání před vůdcem. Jeden dlouhý hvizd znamená zastavení psa v pohybu, kdy pes buď zůstane stát nebo ulehne. Tyto cviky pošlušnosti jsou základní pro ovládání loveckého psa v terénu. Vůdce by měl během předvádění používat povely jen v nezbytném případě a obezřetně. Pes, který z jakýchkoli příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, je vyloučen. Rovněž tak pes, který se vzdálí z vlivu vůdce na dobu delší jak 10 minut, je z dalšího posuzování vyloučen.
Chyby: časté opakování povelů, příliš hlučné povely, neochotné plnění povelů.


Čl. 6
Zařízení, vybavení, pomůcky pro manipulaci, předvádění nebo jinou činnost se zvířaty

 
Pro manipulaci se zvířaty mají psovodi k dispozici VODÍTKA a OBOJKY, které slouží k upoutání psa. Pes musí být veden na hladkém obojku, který je volně obepnut kolem krku. Je napřípustné vedení psů na stahovacím, ostnatém obojku.
Je zákázáno během svodu (zkoušek) používat elektrické obojky a to i jejich makety.
Během svodu a to i pokud není pes právě předváděn, nesmí být pes trestán a při práci s ním nesmí být použity žádné donucovací prostředky( prut, hůl a pod.)
 
Čl. 7
Prostory, ve kterých se veřejné vystoupení provádí a prostory k ustájení

 
Svod se koná v honitbách uznaných v souladu s platnou legislativou (zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy). Honitbou se rozumí přírodní prostředí, ve kterém žije zvěř. Tento svod (zkoušky) prověřují schopnost loveckých psů skupiny FCI VII - stavěcí psi - jejich vrozenou vlohu k vyhledání zvěře a to zejména pernaté v jejím přirozeném prostředí.
Psi, kteří nejsou zkoušeni, musí být vedeni na vodítku a jejich majitelé(vůdci) mají za povinnost zajistit pití a krmení. Jako ochrana před nepohodou jsou využívány přírodní možnosti (stromy,keře a pod.) Jako druhá možnost je přepravování psů v honitbě, kteří nejsou zkoušeni, dopravními prostředky v souladu s ustanovením zákona č. 246/1992.
Pořadatel zajistí dostatek pitné vody do honitby, aby si v případě nouze mohl majitel psa vodu doplnit. Zkoušky se konají v jarních měsících - nehrozí nebezpečí nízkých teplot.
 
 
Čl. 8
Přeprava zvířat na veřejná vystoupení

 
(1)    Psi jsou přepravováni k soutěži individuálně, jejich přepravu zajišťují jejich chovatelé (psovodi nebo majitelé) v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě a souvisejících předpisů. Psi jsou na akci přepravováni většinou osobním vozem, a to majitelem psa. Psy lze přepravovat jedině tehdy, pokud jejich tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje. To znamená, že je za účelem svodu zakázáno přepravovat psy nemocné nebo zraněné.
 
(2)   Zejména je nutno dodržovat následující zásady:
– chovatel musí zajistit dostatek prostoru k tomu, aby zvířata mohla zaujmout odpovídající přirozenou polohu,
– větrání a objem vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené počtu přepravovaných zvířat,
– podání vody a krmiv (je – li to nezbytné) během přepravy,
– přizpůsobení jízdy tak, aby se zabránilo nadměrným otřesům nebo naklánění.
 
(3) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly stanovené vybavení.
 
(4) V prostorech přepravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířata, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu zvířat nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny.
 
(5) Během vykládky a předvádění zvířat musí být se zvířaty zacházeno šetrně.
 
(6) Osoby, které se zvířaty manipulují, jsou poučeny zejména v oblasti manipulace se zvířaty a osobní ochrany. Poučení proti podpisu je uloženo u pořadatele.
 
(7) Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat pohyby vozidla. Psi musí být umístěni ve vozidle tak, aby neohrozili ani řidiče ani sebe. Psy není dovoleno přepravovat v uzavřených prostorách aut bez dostatečného přístupu světla. Při přepravě musí být psi pod dohledem člověka.
 
 
(8) Přepravní box musí umožňovat psovi, aby v něm mohl zaujmout jakoukoli přirozenou polohu. Poznámka: Přepravu v menších boxech (pokud je prováděna), je nutno časově omezit. Jedná se o boxy umožňující psovi jen ležení.
 
(9) Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku bez dozoru člověka. Toto je povoleno pouze výjimečně a krátkodobě. Psu musí být v takovém případě zajištěn dostatek vzduchu, prostoru, případně světla a dále vhodná teplota prostředí (např. funkční klimatizace v létě a topení v zimě). Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního prostředku může být považováno za týrání.
 
Čl. 9
Veterinární péče a kontrola dodržování Řádu

 
(1)    Majitel nebo psovod, který psa při svodu vede, je povinen poskytnout pracovníkům dozoru na ochranu zvířat potřebné doklady, informace, věcnou a osobní pomoc, nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně předvedení psa na požádání na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.
 
(2)    Dozor na ochranu zvířat jsou oprávněni vykonávat inspektoři orgánů veterinární správy, kteří se majiteli nebo psovodovi prokáží služebním průkazem.
 
(3)    První pomoc a veterinární péče je u akcí s menším počtem zvířat zabezpečena uzavřením smlouvy s privátním veterinárním lékařem. Tento je buď na akci trvale přítomen nebo je telefonicky dosažitelný pro poskytnutí neodkladné veterinární péče.
 
Čl. 10
Poučení osob o ochraně zvířat

 
Pořadatel provede poučení osob, které se aktivně zúčastní svodu, o tom jak mají manipulovat se zvířaty a seznámí je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů a tohoto Řádu.
 
Pořadatel zabezpečí zejména aby:
a) se psy bylo zacházeno klidně a rozhodně a psi měli zabezpečenou pohodu, nebyli drážděni nebo týráni a bylo minimalizováno riziko jejich poranění.
b) aby nedošlo ze strany soutěžících (psovodů) k porušení zákona č. 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a tohoto řádu.
c) Aby každý náznak agresivního chování předváděného psa vůči osobám či jiným psům byl důvodem k ukončení jeho účasti na svodu.
 
Čl. 11
Důvody k zastavení svodu

 
Pořadatel je oprávněn a povinen
a) kontrolovat dodržování Řádu v místě jeho konání, vyžadovat od jednotlivých osob plnění povinností stanovených Řádem a při zjištění závad je povinen zjednat nápravu,
b) stanovit, aby psi, kteří svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo ostatních zvířat, byli vyřazeni ze svodu
c) zastavit konání svodu: při nepředvedení psa k veterinární prohlídce, kterou provede pořadatelem stanovený veterinární lékař.
d) vyloučit psa ze svodu v případě, že by se u něj projevily příznaky nemoci, stresu či jiné negativní příznaky, které by u něho vedly k utrpení,
e) zastavit konání svodu při náhlém zhoršení klimatických podmínek.
 
Čl. 12
Platnost a účinnost Řádu

 
(1)    Tento řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední komisí pro ochranu zvířat, změny tohoto Řádu musí být projednány s Ústřední komisí pro ochranu zvířat a být schváleny.
 
(2)    Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí na ochranu zvířat.
 
 
 
 
 
 

MUDr. Vlastimil Novotný v.r.
předseda Českého pointer a setter klubu


 

 

VŠEOBECNÁ ČÁST


Přehlídka psů
Před zahájením zkoušek nebo soutěže nastoupí všichni přihlášení psi na přehlídku před sbor rozhodčích a na veterinární prohlídku. Při přehlídce musí vůdce psa předložit průkaz původu předváděného psa a platný veterinární atest.
 
Pořadí zkoušených psů
Pořadí, podle kterého budou psi zkoušeni, se určí veřejným losováním. Rozdělení psů do skupin určuje vylosované pořadové číslo. Vůdce, který vede více než jednoho psa bude losovat jako první. Vrchní rozhodčí jeho dalšího psa (psy) zařadí do téže skupiny podle vlastní úvahy. Rozdělení veřejně vyhlásí. Vůdce může
během zkoušek z vážných důvodů odstoupit. V tom případě se účast na zkouškách nezapisuje do průkazu původu, ale zaznamenává se v soudcovské tabulce, přihlášce a přehledu výsledků. Totéž platí i pro psa, který neobstál.
 
Organizace zkoušekPořadatel je povinen zabezpečit organizaci zkoušek tak, aby jejich průběh byl plynulý a regulérní. Pořadatel je povinen oznámit konání zkoušek příslušné veterinární správě. Určí zodpovědného vedoucího zkoušek a dá mu k dispozici potřebný počet pomocníků. Vedoucí zkoušek musí zajistit všechny pokyny vrchního rozhodčího. Jakékoli zásahy do výkonu rozhodčích, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušek, jsou nepřípustné.
Pořadatel (pokud nedeleguje sám) je povinen poslat nejpozději 3 týdny před konáním zkoušek delegujícímu orgánu dostatečný počet propozic.
Rozhodčí a čekatelé na zkoušky pořádané spolu s chovatelským klubem jsou delegováni sekretariátem ČMMJ na návrh příslušného klubu.
Před zahájením zkoušek je pořadatel povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu trojmo vyplněné soudcovské tabulky, vyplněnou přihlášku na zkoušky a dvakrát tiskopis „Přehled výsledků zkoušek“.
Zjistí-li sbor rozhodčích, že zkoušky nejsou dostatečně připravené, může vrchní rozhodčí jejich průběh zastavit. Výsledek takových zkoušek je neplatný a pořadatel je povinen nést všechny náklady, včetně nákladů za delegování rozhodčích, případně i nároky vůdců psů.
Pořadatel zajistí dopravní prostředek pro vrchního rozhodčího a ředitele zkoušek k rychlejšímu přesunu od jedné skupiny ke druhé. Pořadatel ani vrchní rozhodčí nesmí překročit nejvyšší počet psů ve skupině.
 
Rozhodčí a čekatelé
Na zkoušky mohou být delegováni pouze rozhodčí a čekatelé, kteří jsou uvedeni v platném seznamu vydaném ČMMJ pro příslušný rok a mají požadovanou aprobaci pro tyto zkoušky. Platný seznam rozhodčích a čekatelů musí být v průběhu zkoušek vrchnímu rozhodčímu k dispozici. Rozhodčí a čekatele pro zkoušky jmenuje a odvolává ČMMJ. V případě, že rozhodčí (čekatel) poruší ustanovení zkušebního řádu a případ je v řízení, pozastaví ČMMJ výkon jeho činnosti do vyřešení případu.
Každý delegovaný rozhodčí a čekatel je povinen nejpozději do 3 dnů po obdržení delegačního lístku písemně oznámit delegujícícmu orgánu, zda delegaci přijímá. V opačném případě musí delegujícímu orgánu oznámit důvody nepřijetí delegace.
Nedostaví-li se rozhodčí nebo čekatel na zkoušky, je vrchní rozhodčí povinen to oznámit ČMMJ i delegujícímu orgánu v tiskopisu „Přehled výsledků zkoušek“, aby mohly být z této nedisciplinovanosti vyvozeny důsledky.
Delegující orgány za rozhodčího, který nepotvrdil včas přijetí delegace, deleguje náhradníka. Vrchní rozhodčí je před zahájením zkoušek povinen ověřit si pravdivost delegačních listů rozhodčích a čekatelů.
Je nepřípustné, aby si rozhodčí nebo čekatelé předávali delegační listy mezi sebou. Kromě zmocnění daného vrchnímu rozhodčímu určuje náhradníky jen delegující orgán. Rozhodčí smí posuzovat v jednom dni pouze na jedněch zkouškách.
Rozhodčí nebo čekatelé, kteří se hrubě chovají, neznají zkušební řády, při posuzování někoho úmyslně poškodí, prosazují určité plemeno nebo nemístnými poznámkami kritizují nebo podceňují určité plemeno, vystavují se postihu.
Rozhodčí jsou při výkonu své funkce pod ochranou ČMMJ. Každá nevěcná kritika rozhodčího ze strany vůdce nebo diváků, která by mohla snížit autoritu rozhodčího nebo význam zkoušek a lovecké kynologie, musí být vrchním rozhodčím hlášena ČMMJ, aby z ní mohly být vyvozeny důsledky.
Delegovaným rozhodčím přísluší za výkon funkce kromě cestovného odměna. Čekatelé se zkoušek účastní bez nároku na cestovné a odměnu.
Pro každou skupinu psů deleguje příslušný orgán dva rozhodčí. Čekatelé jsou bráni mimo stanovený počet rozhodčích. Rozhodčí, kterému je čekatel přidělen, musí čekateli poskytnout možnost samostatně posuzovat výkony psů a navrhovat jejich ohodnocení. Musí čekatele usměrňovat a poradit mu při výkladu zkušebního řádu. Čekatel nesmí sám posoudit a ohodnotit psa. Za ohodnocení výkonu psa zodpovídá výhradně rozhodčí.
Čekatel je povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu tiskopis „Potvrzení o hospitaci“, na kterém vrchní rozhodčí společně s rozhodčím, kterému byl čekatel přidělen, zapíší ohodnocení čekatele a podepíší se.
Rozhodčí a čekatele jmenuje, odvolává, případně pozastavuje jejich činnost sekretariát ČMMJ.
 
Vrchní rozhodčí
Delegující orgán musí na všechny druhy zkoušek delegovat vrchního rozhodčího. Ten zastupuje zároveň ČMMJ, které zodpovídá za regulérnost a úroveň zkoušek, řeší všechny spory mezi vůdci a rozhodčími. Jeho rozhodnutí je konečné. Vrchní rozhodčí nesmí být zároveň rozhodčím pro některou skupinu a nesmí být zároveň ve stejném dni vrchním rozhodčím nebo rozhodčím více než pro jedny zkoušky.
Před zahájením zkoušek svolává poradu rozhodčích a zástupců pořadatelské organizace, na které určí dvojice rozhodčích.
Nedostaví-li se na zkoušky rozhodčí, který delegaci přijal, určí vrchní rozhodčí z přítomných členů náhradníka, ale jen takového, který je v ČMMJ veden jako rozhodčí. Nedostaví-li se na zkoušky vrchní rozhodčí, ujme se této funkce po dohodě přítomných delegovaných rozhodčích nejkvalifikovanější z jejich středu, ani ten však nesmí posuzovat ve skupině.
Vrchní rozhodčí zahajuje zkoušky krátkým projevem. Losuje psy do skupin a rozděluje rozhodčí pro jednotlivé skupiny a disciplíny a po dohodě s pořadateli určí průběh zkoušek.
 
Vrchní rozhodčí při ukončení zkoušek:
1/ vyhodnotí a vyhlásí výsledky zkoušek,
2/ odevzdá vůdcům:
a/ diplom,
b/ 1x soudcovskou tabulku,
c/ potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu,
d/ průkaz původu psa se zapsaným výsledkem zkoušek,
3/ nejpozději do 14 dnů zašle pořadateli zkoušek:
a/ 2x přehled výsledků se stručnou zprávou o průběhu zkoušek se seznamem rozhodčích a čekatelů, kteří na zkouškách posuzovali,
b/ potvrzené hospitační listy čekatelů,
c/ 2 kompletní sady soudcovských tabulek a 1 sadu přihlášek.
 
Pořadatel zašle do 14 dnů po obdržení dokumentace zkoušek od vrchního rozhodčího:a/ ČMMJ Praha
1x přehled výsledků potvrzený pořadatelem,
hospitační listy,
b/ výcvikářům klubů
1x sadu soudcovských tabulek.
 
Pořadatel si ponechá:
1x sadu soudcovských tabulek,
1x sadu přihlášek,
1x přehled výsledků.
 
Vrchní rozhodčí zodpovídá za správně vyplněné a rozhodčími podepsané soudcovské tabulky, za správnost předepsaných záznamů v průkazu původu, ve kterém příslušnou rubriku označí svým razítkem a podpisem.
Podle možnosti sleduje výkon čekatelů na funkci rozhodčích, po dohodě s rozhodčím, ke kterému byl čekatel přidělen, zodpovědně zhodnotí výkon čekatele na „Potvrzení o hospitaci“, které zašle pořadateli.
Každé rozhodnutí ve sporu mezi dvojicí rozhodčích, nebo při podaném protestu musí vrchní rozhodčí zdůvodnit během zkoušek příslušným ustanovením zkušebního řádu, za jehož přísné dodržování zodpovídá.
Při výkonu své funkce musí vrchní rozhodčí zachovat za všech okolností klid a důstojné vystupování.
 
Způsob posuzování
Psy, zařazené do jednotlivých skupin, posuzuje vždy dvojice rozhodčích.
Hlavní zásadou při posuzování je správný výklad zkušebního řádu se zřetelem na použití psa v myslivecké praxi. Posouzení výkonu psa se musí shodovat se zněním zkušebního řádu.
Po skončení každé disciplíny musí rozhodčí veřejně oznámit vůdci výsledek posuzování (kromě disciplín, které se zkoušejí během celých zkoušek). Takto vyhlášený výsledek se už nesmí měnit, jen když vůdce podá protest, který byl přijat. Dvojice rozhodčích se proto před vyhlášením výsledků musí ujednotit. Nemohou-li se dohodnout, rozhodne o ocenění s konečnou platností vrchní rozhodčí, který svoje rozhodnutí musí řádně zdůvodnit, vyhlásit a zapsat do soudcovské tabulky. Dvojice rozhodčích se musí v každém případě chovat taktně a rozvážně.
Rozhodčí musí sledovat výkony psů z přiměřené vzdálenosti a nesmí připustit žádné rušivé vlivy blízko se pohybující koronou apod.
Není-li pes v určeném čase z některé disciplíny vyzkoušen, rozhodčí je povinen veřejně to oznámit a před ukončením zkoušek umožnit tomuto psovi dokončení této disciplíny a známky veřejně vyhlásit. Před odchodem z honitby musí být všechny disciplíny absolvovány a psi z nich musí být ohodnoceni.
Rozhodčí nesmí na zkouškách posuzovat vlastní psy nebo psy osob mu blízkých.
 
Povinné záznamy
Dvojice rozhodčích je povinna vést přesný záznam o průběhu zkoušek a hodnocení jednotlivě u každého psa v soudcovské tabulce (trojmo). Záznamy v soudcovské tabulce musí být jasné, stručné, jednoznačné a čitelné.
Kromě stručného popisu výkonu psa uvedou rozhodčí v tabulce také hodnocení vůdce, aby bylo zřejmé, jaký podíl měl vůdce na práci psa. Soudcovskou tabulku musí podepsat vrchní rozhodčí a dvojice rozhodčích, která psa na zkouškách posuzovala. Tabulka musí být zároveň potvrzena pořadatelem. Bez výše uvedených náležitostí je tabulka neplatná. Vrchní rozhodčí je zodpovědný za to, aby v průkazu původu byly tyto záznamy: datum zkoušek, pořádající OMS (okres), druh zkoušek, výsledné ocenění a počet bodů, známka z nosu, hlasitost na stopě nebo na viděnou, ustalování zvěře u ohařů a jedna limitující známka, která snížila ocenění.
Vrchní rozhodčí potvrdí záznam o výsledku zkoušek v průkazu razítkem svého jména a podpisem.
 
Trestání psa
Vůdce vede psa na zkouškách na hladkém pracovním obojku a nesmí psa trestat ani během zkoušení, ani v čase kdy nepředvádí. Ostnatý a elektrický  obojek je zakázán. Zachází-li vůdce se psem během zkoušení hrubě nebo jej trestá, může rozhodčí takového vůdce ze zkoušek vyloučit. Psi, kteří nejsou právě zkoušeni, nesmějí volně pobíhat ani jinak rušit průběh zkoušek.
 
Neuznání zkoušek
Zkoušky uspořádané bez souhlasu a vědomí ČMMJ, nebo při kterých došlo k hrubému porušení ustanovení zkušebního řádu, nebudou uznány a jejich výsledky budou prohlášeny za neplatné. Náhrada ztrát z takto neuznaných zkoušek bude vymáhána na pořadatelích, kteří toto zavinili.
Konají-li se zkoušky v nedostatečně zazvěřené honitbě a výkony psů se nedají ohodnotit, je vrchní rozhodčí povinen požádat pořádající organizaci o poskytnutí jiného vhodnějšího úseku honitby.
 
 
Známkování a výsledná klasifikace a tituly.
Známky za výkon z jednotlivých předmětů jsou: 4 – výborně, 3 – velmi dobře, 2 – dobře, 1 – dostatečně, 0 – nedostatečně. Důležitost a obtížnost každé disciplíny je vyjádřena koeficientem, kterým se udělená známka násobí. Výsledné číslo je počet bodů, který pes získal z dané disciplíny. Sečtením bodů ze všech disciplín dostaneme celkový počet bodů. V tabulce pro Jarní pohár ČPSK je uveden nejnižší počet bodů, kterého je třeba k dosažení I., II. nebo III. ceny.
Kromě toho musí pes v každé ceně získat také limitní známky z jednotlivých disciplín, které jsou též uvedeny v tabulce. Psi, kteří získají nejvyšší počet bodů v I.ceně se mohou ucházet o titul CACT (čekatelství na národního šampiona práce). Pořadí psů je určováno "baráží". Baráž posuzuje vrchní rozhodčí a může
si přizvat dva rozhodčí dle vlastního uvážení. V případě, že kvalita výkonu psů v baráži neodpovídá úrovni pro zadání titulu CACT, titul nemusí být zadán.
V případě zadání titulu CACT, získává druhý pes v pořadí v I. ceně titul Res.CACT, ale jeho výkon musí tomuto titulu odpovídat. Pořadí psů na dalších místech je určováno podle počtu bodů. Při stejném počtu bodů  má přednost chovný jedinec před nechovným, mladší před starším, při stejném věku ten, jehož vlastní jméno začíná dřívějším písmenem v abecedě.
Dokladem získaného ocenění pro vůdce psa jsou:
soudcovská tabulka,
potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu,
diplom,
zápis v průkazu původu.
 
Námitky
Vůdce psa může mít námitky proti ohodnocení psa jen tehdy, může-li dokázat, že při zkouškách nebyl dodržen zkušební řád. Námitky musí podat ihned po oznámení výsledků ocenění z jednotlivých disciplín a rozhodčí jsou povinni ihned je vyřešit za účasti vrchního rozhodčího, jehož rozhodnutí je ve sporných případech konečné. Toto rozhodnutí vyhlásí rozhodčí před vyhlášením výsledků zkoušek. Vůdce musí při podání námitek složit kauci 1000,– Kč. V případě, že námitky vůdce jsou oprávněné, bude mu kauce vrácena, jinak propadá ve prospěch pořadatele.
 
 
Provinění vedoucích psů
Proti vůdcům psů, kteří se dopustí přestupku proti tomuto zkušebnímu řádu, nebo se snaží různým způsobem znevážit nebo pozměnit výsledek zkoušek, budou vyvozeny důsledky.
Během zkoušek nesmí vůdci psů používat alkoholické nápoje. Při neuposlechnutí tohoto zákazu má rozhodčí právo vyloučit je ze zkoušek. Sbor rozhodčích má právo vyloučit každého, kdo by svým jednáním narušoval hladký průběh zkoušek.
 
Kontrola zkoušek
Kynologické a dozorčí orgány ČMMJ (Kynologická komise ČMMJ, sekretariát ČMMJ, Kynologická komise OMS, Dozorčí rada ČMMJ a Dozorčí rada OMS) jsou oprávněny provádět kontrolu zkoušek na základě pověření. Při kontrole nesmí zasahovat do průběhu zkoušek. O kontrolních poznatcích sepíše kontrolující orgán s pořadatelem zápis.
Okresnímu mysliveckému spolku, který hrubým a závažným způsobem poruší ustanovení předpisů pro provádění zkoušek, pozastaví nebo odebere sekretariát ČMMJ právo dalšího provádění zkoušek.
Pozastavení výkonu funkce rozhodčího nebo čekatele pro zkoušky se řeší podle § 17 odst. 4 stanov ČMMJ.
 
Všeobecná ustanovení
Vůdce psa musí být myslivecky sportovně ustrojen,  musí mít s sebou  lovecký lístek (pokud jej vlastní), průkaz původu psa, vodítko apod. Pořadatel a rozhodčí musí dbát, aby se zkoušky nekonaly na území, která byla krátce předtím postříkána chemikáliemi nebo hnojivem. Zjistí-li toto během zkoušek, musí psovi poskytnout náhradní terén.


Počty psů a rozhodčích pro zkoušky loveckých psů
 

druh zkoušeknázev zkoušek

zkratka

doporučenépočty psůna zkouškách

max. počtypsů veskupině

vrchnírozhod.

početrozhod.

poznámka

Jarní pohár ČPSK

JP-ČPSK

 24

 8

 1

 2

pro skupinu




Jarní pohár Českého  pointer a setter klubu

 

předmět

I.

cena

II.

cena

III.

cena

koeficient

maximální počet bodů

1. Vrozená chuť k práci

3

2

2

5

20

2. Hledání – systém a styl

3

3

2

4

16

2.               – rychlost

3

2

2

8

2.               – vytrvalost

3

3

2

3

12

3. Vystavování

3

3

2

8

32

4. Postupování

2

1

1

4

16

5. Nos

3

3

2

10

40

6. Klid před zvěří pernatou

2

1

1

3

12

7. Klid před zvěří srstnatou

2

1

1

3

12

8. Chování po výstřelu

2

1

1

3

12

9. Vodění na řemeni

2

2

1

2

8

10. Poslušnost

3

2

2

5

20

Nejnižší počet bodů pro cenu

141

116

89

 

 

Maximální počet bodů

 

 

 

 

208

 

 
     
              © 2000-2019 Český pointer a setter klub  
připravuji vyhledávání...